(c) by P.e.t.r.a//povidky-twilight.blog.cz
Twilight xx Fanclub xx
Autogramy xx Fotokoutek xx Pomocné tlapky xx Helppes xx
Rady, tipy, nápady xx Postřehy odjinud xx Čtenářský koutek xx Zajímavosti xx Tip na výlet xx Zvu vás na film
Já a blog xx Soutěžky xx
For you xx SBééé xx Náš koutek xx
Píseň týdne xx Diskuze
Reklamy pište pouze sem [xxx]
Porozně si přečti PRAVIDLA BLOGU [xxx]
..::Máte nějakou otázku? [click]::..

Helppes
Už dlouhou dobu není tento blog zaměřen jen na ,,Twilight ságu". Stále mě baví, ale jsou i jiné věci, které mě zajímají, proto se tento blog dočká REORGANIZACE.... Její součástí budou hlavně nové rubriky....
Doufám, že se vám tato stránka bude líbit a že se sem budete rádi vracet....
by wavering-heart.orgby wavering-heart.org: Po dlouhé době opět spřáteluji....
Pokud byste měli zájem, klikněte
::sem::....
----------------------
V SONP jsem díky vám skončila s písní ,,Éterická" od UDG na 1. místě!
Děkuju vám :) 
POZOR
P.e.t.r.a//(c) povidky-twilight.blog.cz

Čarodějka a upír-16.+17. díl

23. prosince 2009 v 20:30 | P.e.t.r.a |  Čarodějka a upír
1. vánoční dáreček :)
2 díly povídky "Čarodějka a upír"!


Ty si pomalu začnu lžičkou dávat do pusy. Snažím se vyhýbat Edwardovým myšlenkám i pohledům. Nevím, jak se k němu chovat, jak včerejší noc brát.
Sama sebe pozoruji, jak bez mrknutí zírám na roh stolu. Pohyby opakující se dělám jako robot. Něco semnou je?
"Čeká se jen na tebe." Řekne mi Alice podobující nohou vedle mě. Nejspíš je zdržuju. Mojí odpovědí je slabé zahuhňání, jelikož mám plnou pusu jídla, které ani nestihnu dojíst. Nechám ho ležet na stole, vezmu si své věci a vyjdu před dům. Neustále nekomunikující nastoupím do auta.
"Je ti něco?" Zeptá se Jasper, ale otázka nepatřila mě, nýbrž Edwardovi, který má ruce zaťaté v pěst, až se mu prsty zarývají do volantu.
"Nic." Zavrčí a zpětným zrcátkem najde můj pohled. Je na mě naštvaný? Čekal, že se budu chovat jinak?
CO SE JI TEĎ HONÍ HLAVOU? PROČ MI NEDOVOLÍ SI V NÍ ČÍST? A PROČ NEČTE MOJE? PROČ MĚ IGNORUJE? UDĚLAL SEM NĚCO ŠPATNĚ? DYŤ MI TO SAMA ŘEKLA. PRAVDA, V MYŠLENKÁCH, ALE ŘEKLA!
Jeho myšlenkový souboj nademnou vyhraje, nejde dělat, že to neslyším. Beztak se snaží, abych si toho všimla. Lehce poposednu, zdá se mi ta sedačka nějak tvrdá.
EDWARDE… Pomyslím si, jakmile odvolám kouzlo. Myslím, že je na řadě náš rozhovor. Nechci aby kvůli naší náladě trpěli ostatní.
CO JE? Kdyby to vyslovil nahlas znělo by to jako vyštěknutí. Střelí pohledem v zrdcádku, načež zastaví na parkovišti u školy. Nejsme tu nějak rychle?
PROČ JSI NAŠTVANÝ? Zeptám se, jako bych to sama netušila.
Zbrkle vytáhne klíčky ze zapalování a otevře dveře od auta. Alice s Jasperem ho napodobí a já se přidám. Vylezeme ze stříbrného volva, které Edward zamkne.
A PROČ TY SE SEMNOU NEBAVÍŠ? Odpoví mi otázkou, což mi nijak neusnadní. Alespoň, že si můžeme povídat na dálku.
"Uvidíme se u oběda." Usměju se na všechny a zamířím si to na sekretariát.
NEVÍM, CO SI MYSLET….O TOM VČEREJŠKU. Řeknu nakonec, když otevírám prosklené dveře. V místnosti stojí jeden pult, u kterého stojí postarší žena a už z dálky se na mě usmívá.
"Vy jste ta nová Cullenová, že?" Natahuje ruku k pozdravu.
"Ano." Stručná odpověď, ale čekám na hlas někoho jiného. Jenže ten se nedostává, čeká že ještě něco řeknu já?
NEVÍM, JAK SI TO BRÁT. TO CO SE MEZI NÁMI STALO. Dodám tedy čekajíc na jeho odpověď.
"Tady máte váš rozvrh." Položí sekretářka na pult kus papíru. "A tady plánek školy," chvíli se rozhlíží okolo mne, jako by někoho hledala, "vidím, že vás žadný z rodiny nečeká, aby vám ukázal směr."
"Děkuji." Vezmu vše, co mi nachystala a mlčky se vypařím na chodbu.
JÁ TO MYSLEL S TEBOU VÁŽNĚ SAM. Jeho hlas mi láskyplně zazní v hlavě, až mi srdce poskočí.

17

Na první hodinu mám literaturu, skvělé, předmět, který mám ráda. Nemusím ani učebnu pořádně hledat, mám ji před očima. Vejdu do třídy, kde u učitelského stolu sedí plnoštíhli brylatý pán.
"Dobrý den." Zašveholím a přidám úsměv.
VÍTEJ. Edwardova myšlenka ke mně dolétne z poslední lavice u okna. Sedí sám a je tam poslední volné místo.
"Dobrý den, slečno…" Postaví se pan učitel a natáhne ke mně ruku. Automaticky mu do ni položím identifikační průkaz, který jsem dostala k mapce a rozvrhu.
"Cullenová." Doplním jeho pozdrav. Neujde mi, jak to třídou zašumí.
"Ano ano." Jeho úsměv mi umožní pohled na jeho přední zuby, které nijak zdravě nevypadají. Mají žlutou odpudivou barvu. Můj opětující úsměv, pokud tak smím nazvat úšklebek, se mu zalíbí.
"Och,"povzdychne, "můžete se jít posadit ke svému bratrovi."
Neodpovím mu, pouze se zašklebím procházejíc lavicemi. Nakonec zaujmu své místo a jsem jak na trní, když si uvědomuju, kdo vedle mě sedí. Učitel začne poklidnou hodinu. Musím se přiznat, že vlastně ani nevím o čem mluví. Nedávám pozor?
EDWARDE? Zírám na tabuli, kde píše slavné spisovatelé nějaké doby. Které?
ANO? Že se dívá poznám hned, pálí víc, než pohledy ostatních, kteří si mě prohlíží celou hodinu.
NECHCI ABY SIS MYSLEL NĚCO ŠPATNĚ. Začnu a pohled mu opětuji. KDYBYCH O TEBE NEMĚLA ZÁJEM, TAK BYCH TĚ Z MÉ POSTELE VYHNALA….A NEPOUŠTĚLA UZDU SVÝCH MYŠLENEK, KTERÉ SE PAK ROZUTEKLY. Doufám, že mu tohle jako vysvětlení bude stačit. Prozatím. Pohled od něj odvrátím, nevypadáme jak sourozenci. Naše oči říkají něco jiného. Jak by to vypadalo. Přistěhuje se nová adoptovaná dcera a hned má poměr s bratrem. Divné ne?
PAK SI PROMLUVÍME. Upřímně, čekala jsem jinou odpověď. Pak? Copak spolu teď soukromně nemluvíme? Zašklebím se, co bych tajila své emoce. Ale do konce hodiny se na něj nepodívám. Zvonek ohlašující konec hodiny mi příjde jako vysvobození. Učitel páchl i na tu dálku potem, čímž mi skazil hodinu literatury. A také nemám ani ponětí, co to celých 45 minut vykládal. Vydám se na další dvě hodiny v mém rozvrhu, což je tělocvik, který s Edwardem nesdílím. Dojdu do šatny, kde se převléknu a ignoruji pohledy ostatních. Jsem nová Cullenová, nová zářící hvězda této školy. Řekla Dominika, jak jsem vyčetla. A musím uznat, že má pravdu. Poslouchat chvíli myšlenky druhých, jak jsem krásná, ovšem jiná než ostatní Cullenovi. Dokonce máme něco společného, bavíme se jen mezi sebou, ostatní ignorujeme. Tohle se dočtu v hlavě nějaké blonďaté holky, která ve svých růžových kraťáscích pobíhá po tělocvičně.
Kdy jsem naposled běžela já? Rozběhnu se, udělám pár koleček a nakonec napodobuji pohyby ostatních.
"Ahoj…hem…já jsem Emma." Ozve se za mnou, když se na sebe snažím natáhnout tričko.

Autor: L.Dee
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Četl/a jsi Stmívání?

Ano.... 73.7% (1077)
Chystám se na to.... 11.8% (173)
Ne.... 14.5% (212)

Komentáře

1 Nelíí- Aff <3 LoVe YoU Nelíí- Aff <3 LoVe YoU | Web | 24. prosince 2009 v 2:02 | Reagovat

ty jo tu poícku si asi přečtu od začátku =) jinak přeju taky moc krásné Vánoce a vš c k nim patří =) taky tě mám ráda pa =)

2 janča janča | E-mail | 24. prosince 2009 v 12:35 | Reagovat

superní povídka!!! :-) pls rychle další dílek :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama