(c) by P.e.t.r.a//povidky-twilight.blog.cz
Twilight xx Fanclub xx
Autogramy xx Fotokoutek xx Pomocné tlapky xx Helppes xx
Rady, tipy, nápady xx Postřehy odjinud xx Čtenářský koutek xx Zajímavosti xx Tip na výlet xx Zvu vás na film
Já a blog xx Soutěžky xx
For you xx SBééé xx Náš koutek xx
Píseň týdne xx Diskuze
Reklamy pište pouze sem [xxx]
Porozně si přečti PRAVIDLA BLOGU [xxx]
..::Máte nějakou otázku? [click]::..

Helppes
Už dlouhou dobu není tento blog zaměřen jen na ,,Twilight ságu". Stále mě baví, ale jsou i jiné věci, které mě zajímají, proto se tento blog dočká REORGANIZACE.... Její součástí budou hlavně nové rubriky....
Doufám, že se vám tato stránka bude líbit a že se sem budete rádi vracet....
by wavering-heart.orgby wavering-heart.org: Po dlouhé době opět spřáteluji....
Pokud byste měli zájem, klikněte
::sem::....
----------------------
V SONP jsem díky vám skončila s písní ,,Éterická" od UDG na 1. místě!
Děkuju vám :) 
POZOR
P.e.t.r.a//(c) povidky-twilight.blog.cz

Čarodějka a upír-20.+.21.díl

8. ledna 2010 v 18:16 | P.e.t.r.a |  Čarodějka a upír

Citím jak se mi podlamují kolena a motá se mi hlava. Nedobrovolně uvolním ruce kolem hrudi Edwarda, přičemž padnu k zemi. Mám dva dny na to, abych se rozhodla, zda umřít nebo být upírem. Je jasné, že nechci umřít. Ale také že nechci být upír. Co budu dělat až jím budu? Budu to vůbec stále já? A co žízeň, dokázala bych ji ovladnout? Nechtěla bych nikomu ublížit. Bojím se sama sebe.
"Sam…Sam." Sehne se ke mně okamžitě Carlisle s Edwardem. Jelikož je Carslisle doktor, tak mě začně prohlížet, zda jsem si neublížila a jeho syn se mě snaží postavit na nohy, které stále neposlouchají. Po chvíli to vzdá a vezme mě do náruče. Opřu si hlavu o jeho rameno, jsem v koncích. Oči mě pálí, zadržují pláč, který beztak brzy propukne.
"Musím na své místo." Vzlyknu a donutím se otevřít oči. Carlisle pouze odsouhlasí a je mi jasné, že Edward mě tam samotnou nepustí. Přenesu nás oba na kopec, nad kterým se hromadí mraky a blýská se. Tohle je to mé počasí, co zbožňuju.
"Pust." Rozkážu mu, načež se postavím opět vedle seschlého stromu. Trochu tomu počasí pomůžu. Natáhnu ruce, přimhouřím oči a donutím vítr, aby foukal ještě víc. Blesky nademnou se na nebi objevují častěji a jsou tak hlasité, že kdyby na mě někdo promluvil, neuslyším ho. Tohle mě uklidňuje. Tady mohu dělat cokoli. Nevadí mi déšť, i když budu celá promočená, do čehož nemám daleko. Otočím se na Edwarda. Nebojí se mě? Nebojí se toho co dělám?
"Jsi mocná víc, než si myslíš." Promluví náhle přibližujíc se ke mně. "Tak proč se jich bojíš?" Nechápe.
Mám co vysvětlovat. Stáhnu ruce a vítr s blesky ustanout. Déšť však ne. Podívám se na něj utírajíc si kapky s obličeje.
"Nechci být upír. Né teď." Blekotám. "Bojím se toho, jaká budu, až se ze mě upír stane. Co když se nedokážu ovládnout a ublížím lidem? Co když ztratím svou moc? Nebo ji mít budu a budu silnější?" Těkám očima kolem sebe, jako bych snad hledala správná slova vepsaná do trávy.
"Nedovolím ti, aby si někomu ublížila. Ochránil bych tě." Slibuje, přičemž si mě k sobě přitiskne.
"A co když budu mít takovou moc, že ti nedobrovolně ublížím?" Slzy se mi koulý po tváři, ovšem nejspíš to nepozná, jelikož déšť to maskuje.
"Věřím, že neublížíš." Usměje se na mě. Jeho hlas je pro mě jako lék, bouřka a mé místo jako zotavovací prostředek, což na mě dokonale zabralo. Přenesu nás zase domů, kde si dám horkou sprchu a zavřu se v pokoji. V posteli mě opět čeká Edward, též převlečený do suchého a krásně voňaví. Sice není zrovna čas na spaní, je teprve 5 odpoledne, ale jsem tak unavená z věčného přemýšlení, z hrůzy, co mě čeká… Bez protestů se vedlě něj položím, přitulím se k němu a ani nevím, jak rychle jsem usnula, ovšem ráno mě budí slunce a Edwardova náruč.
Přesto nejsem spokojená. Již zítra dojdou Voltariovi mě proměnit nebo zničit. Vůbec se mi do školy nechce, ale musím. Slunce mezitím zmití pod dešťovými mraky a když sedám na místo spolujezdce stříbrného volva, dokonce začně bouřit. Po škole chodím doslova jak bludička. V hodiny matematiky vedle Emmi sedím jako tělo bez duše. Neodpovídám jí na její otázky a neposlouchám ničí myšlenky. Neodpovídám ani na Edwardovi, zda je vše v pořádku. Jak by mohlo.
Cesta domů mi příjde ještě delší, než cesta do školy. V krku mám knedlík, neodpovídám na Aliciny a Jasperovy otázky, přičemž čtu Edwrdovu mysl. Vím, chápe mě, ale bojí se o mě. A také si myslí, že nemá ráda upíry. Neřeknu mu na jeho myšlenky nic, nemám chuť mluvit.
V pokoji se jen otočím, věci hodím na zem a přenesu se do lesa, kde opět potkám vlky. Ignoruji je i jejich myšlenky. Rádi by zase řešili, kdo vlastně jsem. Ale kašlu na ně. Projdu kolem nich, jako by neexistovali a tastavím se na políčku, kde je spadených několik stromů. Nejspíš tady hodně fučelo, až je vítr vyrval s kořeny ze země. Z hluboka se nadechnu a hodím ledovou kouli po jednom ze stromů, který se roztříští na třísky. Nikdy jsem nevěděla, jak jsou silné. Bez přemýšlení natáhnu ruce, prý jsem silnější, než si myslím. Dokázala bych Voltariovi zničit?

21

Snažím se myslet na to, jak chci aby ty všechny stromy ležící předemnou byly zničeny. Všechnu moc soustředím do rukou. Bez mrknutí zírám na hromadu, a však později s otevřenou pusou sleduji padající třísky, jako by padal sníh. Jak jsem tohle vlastně udělala? Soustředila jsem se na místo, na to co chci udělat a ono se to stalo. Že by to byla má další moc?
ONA JE HODNE NEBEZPEČNÁ…zaslechnu vlčí mysl. Sledují mě a já to nevěděla. Nevycítila jsem je a oni nejspíš nemysleli, abych je nezaslechla jako teď.
"Já nevím, asi jo." Vydechnu, přičemž sklopím ruce. Neměla bych raději umřít? Nerada bych ublížila někomu z mé rodiny. Ikdyž mi Edward slíbil, že mě ochrání, nevěřím mu. Mohu zničit ho, jakmile na to pomyslím. Měla bych si začít víc věřit.
"Ty jsi vážně čarodějka?" Zeptá se hnedovlasý kluk v kraťasích.
"Ty jsi Jacob, že?" Odhaduji.
"Ano." Přikývne.
"Jsem čarodějka. Postupně objevuji svou moc, ovšem nikdy jsem nečekala, že budu až tak mocná." Vysvětluji jim, jak jsem na moc přišla, ale neodpověděla na otázku, jak ji mohu mít. Sama to nevím. Jestli jsme to měli v rodině nebo bůh ví , čím to může být.
"A co se chystá? Jsi vystrašená, cítíme to." Vyptává se mě dál.
"Voltariovi na mě přišli. Prý je to proti jejich pravidlu. Člověk nikdy nesmí žít s upíry, aníž by se sám nestal potravou nebo upírem." Zasměji se tomu. " Při tom jsou tu i jiní, než upíři. Třeba vy, vlci…"
"U nás taková pravidla nemáme. Jen to nesmíme nikomu říct, ovšem je i výjimka." Jacob se postaví naproti mně, mezitím jsem seposadila na jiný spadený strom.
"Jaká?"
Neskrývám svůj zájem zjistit o nich úplně vše, mohli bychom být přátelé a ne naopak.
"Určitě jsi slyšela o Belle." Jen její jméno ve mně vyvolá špatné pocity.
"Ano…" Vydechnu, co s tím mají společného oni?
" Já jsem s ní vyrůstal, když tu u táty trávila hodně času. Jakmile sem začala chodit na školu, zamiloval jsem se do ni. Ale její srce patřilo Edwardovi. A to že se Cullenovi zase vrátili, vyvolalo naši proměnu. Stali se z nás vlci a museli jsme strážit naše území. Strašně moc jsem ji to chtěl říct, ale nešlo to. Ostatně na to přišla sama. Vím, že milovala dokonce i ona mě, dobré ne?"Usmívá se. "My vlci máme možnost najít pravou lásku jen jednou a vydržíme s ní nadosmrti. Je to tzv. otisknutí. Otiskneme se do osoby, která nám to později opětuje." Napadá mě jediné, otiskl se do Belli.
" Belle se narodila holčička, Renesme," pokračuje. " A já se do ni otiskl. Trávil jsem s ní tolik času, že jsem ani nevnímal, že je to na půl upír. Takže si dokážeš představit, jak trpím, když mi ji Voltariovi zabili. My bychom tohle nikdy neudělali, nezničili bychom nikoho, kdo by znal naše tajemství. Ale muselo by se to pořádně hlídat."
"To je hrůza." Zajíknu se.
"Co?" Nechápavě se na mě podívá.
"Ten příběh, tak pěknej a špatně skončil. A zbytečně."
"Už je to dávno za námi." Uklidňuje mě a jeho hlava mě o tom ujistí. Už se rána zahojila.
.
Autor: L.Dee
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 janča janča | E-mail | 8. ledna 2010 v 20:26 | Reagovat

pls rychle pokračko xD

2 Marci Marci | 9. ledna 2010 v 13:08 | Reagovat

hezký! rychle další!

3 Asmodeus Asmodeus | 25. ledna 2010 v 12:50 | Reagovat

Píšete romány či povídky na téma vampyrismu? Nový archivní blog. Buďte prvními z uveřejněných autorů...
http://vampire-confession.blog.cz/1001/ustredni-tema-zpovednice

Omlouvám se za spam, ale je to nezbytné.

4 pavla pavla | 9. července 2012 v 11:08 | Reagovat

jsme čarodějky?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama